|
|
Deformation and petrological record of polyphase quartzo-feldspathic rocks in Erzgebirge, Bohemian Massif
Kryl, Jakub ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent) ; Hasalová, Pavlína (oponent)
Centrální část Krušných hor, která je tvořena metagranitoidy a metasedimenty Proterozoika a staršího Paleozoika, se v rámci Českého masivu nachází v jednotce Saxothuringika. Tato oblast je formována tektonickým sledem několika UHP-HP a HT jednotek, které byly vyzdviženy během procesů Variské orogeneze. Na tomto území byla provedena studie deformačních mirkostruktur s cílem identifikovat a posoudit rozdílné jednotky, jejich hranice a vzájemnou strukturní pozici vztaženou k jejich vývoji v subdukční zóně. V oblasti bylo popsáno pět rozdílných deformačních mikrostruktur a byly odhaleny deformační přetisky v 1) hrubozrnných mikrostrukturách vztažených k paraautochtonní jednotce Kateřinské klenby a 2) v jemnozrnných mikrostrukturách v allochtonní HP-HT Gneiss Eclogite Unit I. Provedená konvenční termobarometrie jednotlivých deformačních přetisků naznačuje kontinuální deformaci během exhumace podél dvou kontrastních teplotně-tlakových drah. V jednotce parautochtonu dominuje teplejší P-T dráha, která naznačuje exhumaci z ~13.5 kbar a ~820 ◦C do ~3 kbar a ~500 ◦C. Naproti tomu studenější průběh v jednoce allochtonu naznačuje exhumaci z podmínek ~16 kbar a ~740 ◦C do podmínek ~3 kbar and ~400 ◦C. Mikrostruktury zachycující deformační přetisk jsou spojovány s vertikálním zkrácením spojeným s procesy...
|
|
|
Krystalochemie granátů pyralspitové skupiny
Soumar, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
České granáty jsou již mnoho let využívány jako oblíbený šperkový kámen. Zájem o ně neutuchá, ale jejich zásoby na tradičních nalezištích se začínají zmenšovat. Je tedy zájem pokusit se najít alternativní zdroj granátové suroviny. Jako potenciální zdroj je zvažováno ložisko Šavaryn Caram v Mongolsku. Pomocí elektronového mikroanalyzátoru, LA-ICP-MS, ICP-OES, Mössbauerovy spektroskopie a rentgenové difrakční analýzy byly studovány vzorky pyropů z osmi českých lokalit ze dvou oblastí: Českého středohoří a Podkrkonoší a z lokality Šavaryn Caram v Mongolsku. Na základě získaných výsledků se ukazuje, že granáty z ložiska Šavaryn Caram se natolik liší od českých granátů, že je ve šperkařské praxi nebude možné použít jako plnohodnotnou náhražku. Na základě existujících a naměřených dat lze český granát definovat jako granát červené barvy s indexem lomu 1,747 (+/- 0,001) s dominantní pyropovou složku a průměrným složením Py78Alm17Gr5 a obsahem Cr2O3 nad 1 hm. %. Získaná chemická data byla také zhodnocena z hlediska dvou klasifikačních schémat využívaných při určení zdrojových materiálů a případně v diamantové prospekci (Schulze 2003 a Grütter 2004). Po zařazení do klasifikací lze konstatovat, že české granáty v Českém středohoří i v Podkrkonoší pocházejí z lherzolitů a nelze očekávat, že by byly...
|
|
|
Krystalochemie granátů pyralspitové skupiny
Soumar, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
České granáty jsou již mnoho let využívány jako oblíbený šperkový kámen. Zájem o ně neutuchá, ale jejich zásoby na tradičních nalezištích se začínají zmenšovat. Je tedy zájem pokusit se najít alternativní zdroj granátové suroviny. Jako potenciální zdroj je zvažováno ložisko Šavaryn Caram v Mongolsku. Pomocí elektronového mikroanalyzátoru, LA-ICP-MS, ICP-OES, Mössbauerovy spektroskopie a rentgenové difrakční analýzy byly studovány vzorky pyropů z osmi českých lokalit ze dvou oblastí: Českého středohoří a Podkrkonoší a z lokality Šavaryn Caram v Mongolsku. Na základě získaných výsledků se ukazuje, že granáty z ložiska Šavaryn Caram se natolik liší od českých granátů, že je ve šperkařské praxi nebude možné použít jako plnohodnotnou náhražku. Na základě existujících a naměřených dat lze český granát definovat jako granát červené barvy s indexem lomu 1,747 (+/- 0,001) s dominantní pyropovou složku a průměrným složením Py78Alm17Gr5 a obsahem Cr2O3 nad 1 hm. %. Získaná chemická data byla také zhodnocena z hlediska dvou klasifikačních schémat využívaných při určení zdrojových materiálů a případně v diamantové prospekci (Schulze 2003 a Grütter 2004). Po zařazení do klasifikací lze konstatovat, že české granáty v Českém středohoří i v Podkrkonoší pocházejí z lherzolitů a nelze očekávat, že by byly...
|
host ::
RSS.